K výrazným učitelským osobnostem jižního Plzeňska náležel Jan Radl. Narodil se dne 20. května 1900 v Plzni. Jeho rodiče, František Radl, zřízenec státních drah původem ze Štěnovic, a Marie, rozená Pausarová, tehdy bydleli v Čelakovského ulici na Jižním předměstí.
Školní docházku absolvoval v Plzni. Nejprve v letech 1906–1911 navštěvoval obecnou školu pro jižní obvod, následně docházel v letech 1911–1916 do reálného gymnázia, po němž své vzdělávání završil v letech 1916–1920 na učitelském ústavu. Vysvědčení učitelské dospělosti zde získal dne 19. února 1920.
Svou učitelskou dráhu zahájil již následujícího měsíce jako zastupující učitel na obecné chlapecké škole pro III. jižní obvod v Plzni. Následně působil na školách v Nýřanech, Horšovském Týně, Stodu, Těnovicích či Skvrňanech.
Ještě v Plzni se dne 17. července 1922 oženil se Zdeňkou Štěpánkovou. Dcera Jana se manželům narodila 6. února 1925 v Horšovském Týně.
Nejdelší část své učitelské praxe strávil v Blovicích, kam nastoupil nejdříve roku 1925 jako zastupující učitel na dívčí měšťanské škole. V letech 1928–1939 zde byl odborným učitelem na chlapecké měšťanské škole. Radlovi bydleli nejdříve v domě č. p. 103, kolem roku 1940 pak v domě č. p. 242.
V budově zmíněné blovické měšťanky č. p. 88 měla od 2. listopadu 1936 propůjčenu jednu učebnu Lidová hospodářská škola, předchůdkyně pozdějšího Středního odborného učiliště Blovice. Jan Radl byl jedním z iniciátorů jejího vzniku a v letech 1936–1945 také jejím prvním správcem. Během nacistické okupace byl dne 10. června 1942 spolu s dalšími 26 obyvateli Blovic na udání zatčen gestapem, vyslýchán a držen ve věznici na Borech. Až v roce 1943 byl propuštěn a mohl pokračovat ve správě hospodářské školy.
Krátce po osvobození Blovic americkou armádou Jan Radl odešel do Merklína, kde získal místo odborného učitele měšťanské školy. Motivem odchodu prý bylo provdání dcery Jany právě do Merklína, s níž rodiče nechtěli ztratit kontakt. Pobyt Radlových zde však neměl dlouhé trvání. V květnu roku 1946 byl Jan Radl pověřen okresním školním výborem přípravou otevření měšťanské školy v Holýšově, a proto z Merklína v říjnu 1946 odešel. Zřízení samostatné měšťanské školy bylo nakonec povoleno výnosem zemské školní rady z 22. února 1947 a Jan Radl se stal jejím ředitelem. Již v předchozím školním roce se v Holýšově vyučovalo ve čtyřech třídách měšťanské školy, které však byly dislokovanými pobočkami měšťanky ve Stodě. Ve školním roce 1953/1954 byla holýšovská obecní a měšťanská škola sloučena v osmiletou střední školu. Příliv nových obyvatel v poválečném období znamenal značný nárůst i pro kapacity místní školy, která se postupně začala potýkat se značnými prostorovými obtížemi. Ve školním roce 1958/1959 probíhala výuka celkem ve čtyřech objektech: č. p. 100 (7 tříd), č. p. 248 (4 třídy), č. p. 96 (6 tříd) a č. p. 265 (5 tříd). V té době již probíhala výstavba nového školního objektu podle projektu arch. K. Jílka. Stavba byla zahájena 25. ledna 1956 a slavnostně otevřena 20. a 21. září 1958.
Odchod Jana Radla do důchodu provázely konflikty s mladým a poměrně proměnlivým kolektivem. Patrně byly způsobeny nejen generačním nepochopením, ale i zhoršeným zdravotním stavem, který jej trápil již v mladším věku v Blovicích a jemuž jistě nepomohlo nelidské zacházení gestapa a věznění. Do důchodu Jan Radl nastoupil 13. dubna 1961. Jeho život předčasně ukončila mozková příhoda dne 30. srpna téhož roku při pobytu v Mariánských Lázních.
Jan Radl byl po celou dobu trvání své profesní dráhy oddaný své učitelské profesi. I v rámci mimoškolní činnosti se však věnoval popularizačním, vzdělávacím a kulturním aktivitám. V Blovicích byl například členem osmnáctičlenného hudebního odboru při okresním osvětovém sboru. Pod pseudonymem publikoval články v Národní politice, Lidových novinách, Mladé Stráži či Malém čtenáři. Příležitostně přednášel při slavnostních příležitostech na různá osvětová témata.
Michal Rys, Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv (dále jen SOkA) Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Městský národní výbor Holýšov, obecní kronika 1958–1967, s. 43, 49 a 104.
SOkA Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Základní škola Holýšov /nezpracováno/, kronika školy 1958–1966 (nestránkováno).
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Městský národní výbor Blovice /nezpracováno/, matrika 1930, ukn 227.
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Místní národní výbor Merklín, kniha ukn 161, obecní kronika 1946–1952, s. 47.
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Obecná škola Merklín, pamětní kniha 1940–1946, inv. č. 6, ukn 6.
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Obecná škola Merklín /nezpracováno/, č. př. 57/98, bal 14, kniha protokolů ze schůzí 1943–1948.
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Střední škola Blovice, kronika školy (1916) 1937–1953, inv. č. 55.
SOkA Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Střední odborné učiliště zemědělské Blovice /nezpracováno/, č. př. 1184, kar 21–22, korespondence 1936–1941, 1942–1945.
KOVÁŘÍK, Václav. 50 let zemědělských škol v Blovicích: 1936–1986. Praha, 1986, s. 9–11.
O autorovi
Mgr. Michal Rys působí jako archivář ve Státním okresním archivu Plzeň-jih se sídlem v Blovicích.